Odraz slunečního svitu

31. ledna 2018 v 10:55 |  Poezie
Otevři oči,
pohlédni k obloze
a dívej se,
vidíš slunce?
Vychází a zapadá
v neměnném řádu světa,
nic ho nezastaví,
nic mu neodmlouvá...
vztáhni ruku
a dotkni se hvězd,
zachyť zbytek slunečního odrazu,
přímý svit tě spálí,
když budeš ho chtít nabrat do hrstí,
odraz tě jen pohladí po duši,
snad vlyje ti dožil novou krev,
ne lidskou,
ne zvířecí,
tu, o kterou přicházíme
krvácením doby
a přesto stále žijeme.
Ne, přežíváme.
A tak ve spojení s nebem
hleď skrze něj na zemi,
očima bes slz,
očima s nadějí.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Unavená matka Unavená matka | 31. ledna 2018 v 23:44 | Reagovat

Krásné, dnes i včera bylo skutečně i venku krásně...
ptáci tak zpívali, že jsem měla chuť je okřiknout:
"teď ještě ne, nechte si to až na jaro, ať si nevyčerpáte repertoár!!!"
já hloupá, ptáci jsou na témata bezedná studnice...

2 Jednou nohou v průšvihu Jednou nohou v průšvihu | Web | 2. února 2018 v 0:02 | Reagovat

Krásné čtení :)

3 lissy-paolohn lissy-paolohn | E-mail | Web | 8. února 2018 v 11:39 | Reagovat

[1]:Ta hloubka, kterou jsi zamkla do slov je neskutečná. Děkuji ti za ni...

[2]: Děkuju.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama