Provazy

16. února 2018 v 20:53 |  Poezie
Na místě, kde existuje pouze čas
a prostor, kde slyšíš zas a zas
ta slova starodávná čarovná
která vážou tmu a ta jim propadá.

Jako provazy se slova ovíjejí
kolem ničeho, snad chtějí
si přivlastnit co lhostejno jim není,
marně však volají po naději.

Tisknou se do paměti, chtějí
zanechat své otisky, přivlastňují
si vteřiny času co proti vůli tmy
dobrovolně mohou si vzít.

Umění jemné, však duši rozechvěje,
na místo vrátí city ukradené,
zamknutou bránou projde čas,
ledové srdce bije zas.

Hrubé otisky pouze zbydou,
pár výkřiků ve tmě a tmy,
v noci, až hvězdy vyjdou,
zůstanou pouze vzpomínky.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 stuprum stuprum | Web | 20. února 2018 v 0:59 | Reagovat

Svážeš slova, to umíš!

2 Magicmax Magicmax | E-mail | Web | 20. února 2018 v 20:06 | Reagovat

Když přestane fungovat logika,
má to zalubem nejspíše Magika! :D

Já jen přemýšlím na rýmem :D kde by figurovala moje přezdívka ale já jsem chlap! :D :D

3 lissy-paolohn lissy-paolohn | E-mail | Web | 20. února 2018 v 21:35 | Reagovat

[1]: Ano, umím.

[2]: Vím, kdo jsi.

4 Emo.Gothic.Queen Emo.Gothic.Queen | Web | 21. února 2018 v 0:46 | Reagovat

Úžásné

5 Joina Joina | Web | 21. února 2018 v 18:35 | Reagovat

Píšeš pěkné poezie :)

6 lissy-paolohn lissy-paolohn | E-mail | Web | 26. února 2018 v 17:31 | Reagovat

[5]: Děkuji :)

7 Peprmintka Peprmintka | Web | 8. března 2018 v 20:50 | Reagovat

Propastné ticho křiku
v básnické mdlobě
rozpuštědlo - vzpomínka
naděje poslední umírá
sama - chudinka
ihned po tobě
v mžiku.

8 lissy-paolohn lissy-paolohn | E-mail | Web | 18. dubna 2018 v 23:22 | Reagovat

[7]:A zrodí se z popela zas,
jako fénix,
roztáhne křídla,
uhasí knot svíčky
která zažehla požár
a rozletí se do temné noci...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama