Eden

24. července 2018 v 21:44 |  Poezie
Stíny se plíží ztemnělým lesem,
výkřik, zvuk boje vzduchem se nese,
pach krve kolem roztáhl se,
rány byly rychle zasazené.

Za maskou krásná tvář se skrývá,
špeh není muž ani žena
na pohled, odmítá mluvit do omdlení,
orákulum vyzývá k zavraždění.

Ve stínu lesa šustot ve vysoké trávě,
za maskou cizí fialová dívka,
dívá se možná příliš dravě,
nakonc k schůzce otevřou se dvířka.

Uprostřed purpurových plášťů,
příčetnost není na nule,
vyjednávání za magických dešťů,
nebude žádné minule.

Na nebi padající hvězda
přání nesplní,
observatoř nebezpečná
přistála bezpečně na zemi.

Jak už to bývá,
příběh nekončí,
nocí se plíží gilda
bez příčetnosti.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama